Bravo Girl

25. září 2008 v 12:28 | xXxDeadxXx
Rozhovor s BravoGirl! Je už fakt hodně starej, něco kolem jednoho roku, myslim. Ale neni tu, tak ho sem dávám..

Bravo Girl!: Fakt ti to sluší! Jak moc je pro tebe vypadat dobře a stylově?
GERARD: Dávám si pozor na to, v čem chodím. Můj styl se ale řídí především podle naší hudby, ne podle toho, jakou mám zrovna náladu a co je pohodlné. Studoval jsem umění a myslím, že mám celkem vkus. Proto je pro mě moje image opravdu dost důležitá. :-)
Bravo Girl!: Co když se do tebe fanynky zamilují? Jak se k nim chováš?
GERARD: Ach bože. Co s tím mám asi dělat? Pozvat je na večeři? Vždycky doufám, že holky baví a zajímají hlavně naše písničky. Nechci být jen kluk z plakátu, moc si přeju, aby nás lidi měli rádi hlavně díky naší hudbě. Jako nějakej kluk - idol jsem se nikdy necítil.
Bravo Girl!: Hmm. Ale musíš uznat, fanoušků máte jako kapela dost. Na to, že nechcete být za idoly z plakátů.:-)
GERARD: Je to nejspíš proto, že jsme jako otevřené knihy. Říkáme to, co si opravdu myslíme a co cítíme. Navíc se neschováváme za výmluvy a vybíráme si témata, při kterých se ostatní drží spátky. Jsme kapela samotářů. A milují nás taky hlavně samotáři.
Bravo Girl!: Měl jsi díky svojí samotářské povaze někdy problémy, nebo tě bavilo být vždycky jiný než ostatní?
GERARD: Nijak zvlášť mi to vevadilo. Byl jsem vždycky hrozně nenápadnej kluk. Nikdy jsem si na nikoho neotvíral pusu a snažil jsem se, aby mě nebylo moc vidět. Ve třídě jsem seděl vždycky vzadu a spíš jsem sledoval, co se děje kolem. Věděl jsem ale, že takový nebudu vždycky. Bylo mi jasné, že se stane něco velkého, co změní můj život!
Bravo Girl!: Jaký jsi byl jako puberťák?
GERARD: Strašně důležitá pro mě byla a je hudba. Vždycky ventilovala moje zoufalství. Při poslechu své oblíbené hudby jsem si mohl prožít všechny pocity, které jsem v sobě tam vzadu ve třídě potlačoval.
Bravo Girl!: Teď už nesedíš vadu, ale stojíš naopak úplně vepředu na pódiu a denně se na tebe koukají statisíce lidí...
GERARD: Na jasně, na to jsem si musel celkem hodně zvykat. Musel jsem přestat být stydlivý a začít si víc věřit. Opravdu se najít. Myslím, že se mi to nakonec podařilo.
Bravo Girl!: Jde to tak snadno? Najít sám sebe a nakopnout se k něčemu?
GERARD: Nesmíš to moc řešit, musíš to jednoduše udělat. Řekl jsem si: ,,hej Gerarde, jsi fakt dobrej, ty to zvládneš!" Mít sebevědomí a věřit si! To je první krok, který musíš udělat, když chceš prorazit do světa! Pak to jde samo.
(je to kravina...moc bych tomu newěřila:D(okopirovala sem to z nakyho blogu:D)) //<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 36, formatId: 23, url: new String(window.location.href), cborder: 'cccccc', cbackground: '000000', ctitle: 'cccccc', ctext: 'cccccc', curl: 'cccccc', simg: 1 }); //]]>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 enys enys | Web | 25. září 2008 v 16:45 | Reagovat

V časákách se celkově píše o hovnech!Takže nevím,že ....oni tam napíšou,jak s nimi my chem udělali rozhovor a přitom to mají bud vymyšleny,nebo zkopčeny z amerických stránek ..... takže nevim,že....co je na tom pravdy....Když to není na živo,tak je mi to pasé ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama